Autor: devene

Koberce už jsou dnes z módy. Je to pracné, drží se v tom prach a špína a také bakterie nebo kočičí a psí chlupy. Podlahy jsou na údržbu mnohem jednodušší; jednoduše je smetete nebo setřete a je uklizeno, jednou za čas je vyčistíte nějakým čističem, případně, máte-li dřevěné podlahy, ošetříte lakem. Žádný prach, žádné bakterie, žádné alergeny. Navíc, když na podlahu něco vylijete, upustíte nebo ji nějak umažete, většinou není žádný problém ji umýt. Koberce se čistí poměrně náročnou a nikoli levnou cestou.

·         Ale proč se jich zbavovat úplně?
Jistě, koberce mají své proti, ale mají také pro: nejsou studené jako podlahy, jsou barevné, dokáží doplnit jakýkoliv interiér, jsou měkké, takže si na nich děti můžou hrát, a perfektně se hodí do interiéru, pokud máte pocit, že mu něco chybí. Pokud hledáte něco nového nebo neotřelého, zkuste koberec! Ne ode zdi ke zdi, jako tomu bývávalo za starší generace. Vyberte si módní koberec, který pokryje jenom část místnosti – pokoj tak rázem vystoupí ze své nudy a uvidíte, jak se interiér náhle oživí!
·         Móda
V posledních letech se na veletrzích objevovaly koberce, které vypadaly, jako by je někdo právě vytáhl ze skládky. Umělé stopy opotřebovanosti, říkají tomu designéři, aby se upevnil dojem používanosti.

V chaosu je řád

Velký trend v kobercích jsou teď geometrické vzorce, které jakoby nedávají smysl, nejsou souměrné, ale právě to jim dává souměrnost. Nepravidelnost je teď lákavým atributem.
·         Nejrůznější barvy, rozmanité struktury
Můžete si vybrat od jemných, decentních barev, přes nudné šedé jednobarevné, krásné pudrové nebo krémové až po sametovou černou. Můžete volit husté nízké vlákno, dlouhé a vysoké vlákno. Barev je v nabídkách tak moc, až si člověk neví, kterou vybrat.
Každý koberec je krásný, když se vsadí do toho správného prostředí, na to pamatujte. 

Koberce už jsou dnes z módy. Je to pracné, drží se v tom prach a špína a také bakterie nebo kočičí a psí chlupy. Podlahy jsou na údržbu mnohem jednodušší; jednoduše je smetete nebo setřete a je uklizeno, jednou za čas je vyčistíte nějakým čističem, případně, máte-li dřevěné podlahy, ošetříte lakem. Žádný prach, žádné bakterie, žádné alergeny. Navíc, když na podlahu něco vylijete, upustíte nebo ji nějak umažete, většinou není žádný problém ji umýt. Koberce se čistí poměrně náročnou a nikoli levnou cestou.

·         Ale proč se jich zbavovat úplně?
Jistě, koberce mají své proti, ale mají také pro: nejsou studené jako podlahy, jsou barevné, dokáží doplnit jakýkoliv interiér, jsou měkké, takže si na nich děti můžou hrát, a perfektně se hodí do interiéru, pokud máte pocit, že mu něco chybí. Pokud hledáte něco nového nebo neotřelého, zkuste koberec! Ne ode zdi ke zdi, jako tomu bývávalo za starší generace. Vyberte si módní koberec, který pokryje jenom část místnosti – pokoj tak rázem vystoupí ze své nudy a uvidíte, jak se interiér náhle oživí!
·         Móda
V posledních letech se na veletrzích objevovaly koberce, které vypadaly, jako by je někdo právě vytáhl ze skládky. Umělé stopy opotřebovanosti, říkají tomu designéři, aby se upevnil dojem používanosti.

V chaosu je řád

Velký trend v kobercích jsou teď geometrické vzorce, které jakoby nedávají smysl, nejsou souměrné, ale právě to jim dává souměrnost. Nepravidelnost je teď lákavým atributem.
·         Nejrůznější barvy, rozmanité struktury
Můžete si vybrat od jemných, decentních barev, přes nudné šedé jednobarevné, krásné pudrové nebo krémové až po sametovou černou. Můžete volit husté nízké vlákno, dlouhé a vysoké vlákno. Barev je v nabídkách tak moc, až si člověk neví, kterou vybrat.
Každý koberec je krásný, když se vsadí do toho správného prostředí, na to pamatujte. 

Češi jsou považováni za vášnivé čtenáře. Překvapivě. Dosud. Čtenářů sice v naší republice nepřibývá, ale naši občané měli tak značné rezervy, že i navzdory poklesu čtenářů, patříme mezi největší milovníky literatury. I když jsme poměrně malý stát, funguje zde množství nakladatelství a nové knihy se stále vydávají i když je pravda, že v podstatně nižších nákladech než tomu bývalo dříve.

Čtení je koníček poměrně introvertní. Vystačíte si jen Vy sami s knihou. Samozřejmě není na škodu šálek kávy či čaje nebo sklenka nějakého dobrého nápoje.

Přesto existuje celá řada čtenářských klubů.
Čtenářské kluby fungovaly předevšímv devatenáctém a na začátku dvacátého století. Jejich cílem bylo společné čtení, setkání se spisovateli, diskuze nad přečtenými knihami. Po válce se lidé k činnosti klubů hned tak nevrátili.
 

Čtenářské klub pro děti i pro dospělé

K obnovení čtenářských klubů dochází až v současné době.
Setkat se můžete s čtenářskými kluby, které jsou určeny buď pro děti nebo pro dospělé.

Typickým příkladem dětských čtenářských klubů jsou například čtenářské kluby Jaroslava Foglara. Tato myšlenka vznikla už v roce 1937. Klubová činnost byla pro milovníky Foglarovek zásadní. Nejsou to však jen kluby pro milovníky Rychlých šípů. Čtenářské kluby pro děti, které mají rozvíjet zájem o literaturu, naleznete po celé České republice.

O činnosti čtenářských klubů pro dospělé jsme se již zmiňovali v úvodu. Program jednotlivých klubů je různorodý. Například členové se dohodnou na knižním titulu, který si každý přečte a v rámci setkání si členové o daných dílech vyprávějí. Součástí činnosti může být zakládání mobilních knihovniček ve veřejných prostorách, které mají podpořit zájem o četbu.
Svou vlastní kapitolu pak mají čtenářské kluby, kdy členové čtou díla v původním jazyce. Tyto čtenářské kluby vznikaly ve Velké Británii a v USA a staly se tam velmi populární. Díky britskému centru začaly vznikat od roku 2004 čtenářské kluby také u nás.

Češi jsou považováni za vášnivé čtenáře. Překvapivě. Dosud. Čtenářů sice v naší republice nepřibývá, ale naši občané měli tak značné rezervy, že i navzdory poklesu čtenářů, patříme mezi největší milovníky literatury. I když jsme poměrně malý stát, funguje zde množství nakladatelství a nové knihy se stále vydávají i když je pravda, že v podstatně nižších nákladech než tomu bývalo dříve.

Čtení je koníček poměrně introvertní. Vystačíte si jen Vy sami s knihou. Samozřejmě není na škodu šálek kávy či čaje nebo sklenka nějakého dobrého nápoje.

Přesto existuje celá řada čtenářských klubů.
Čtenářské kluby fungovaly předevšímv devatenáctém a na začátku dvacátého století. Jejich cílem bylo společné čtení, setkání se spisovateli, diskuze nad přečtenými knihami. Po válce se lidé k činnosti klubů hned tak nevrátili.
 

Čtenářské klub pro děti i pro dospělé

K obnovení čtenářských klubů dochází až v současné době.
Setkat se můžete s čtenářskými kluby, které jsou určeny buď pro děti nebo pro dospělé.

Typickým příkladem dětských čtenářských klubů jsou například čtenářské kluby Jaroslava Foglara. Tato myšlenka vznikla už v roce 1937. Klubová činnost byla pro milovníky Foglarovek zásadní. Nejsou to však jen kluby pro milovníky Rychlých šípů. Čtenářské kluby pro děti, které mají rozvíjet zájem o literaturu, naleznete po celé České republice.

O činnosti čtenářských klubů pro dospělé jsme se již zmiňovali v úvodu. Program jednotlivých klubů je různorodý. Například členové se dohodnou na knižním titulu, který si každý přečte a v rámci setkání si členové o daných dílech vyprávějí. Součástí činnosti může být zakládání mobilních knihovniček ve veřejných prostorách, které mají podpořit zájem o četbu.
Svou vlastní kapitolu pak mají čtenářské kluby, kdy členové čtou díla v původním jazyce. Tyto čtenářské kluby vznikaly ve Velké Británii a v USA a staly se tam velmi populární. Díky britskému centru začaly vznikat od roku 2004 čtenářské kluby také u nás.

Zrovna dnes slavím narozeniny a před dvěma dny je slavil můj slavný spolužák ze strojní průmyslovky, současný trenér fotbalové reprezentace, Jan Suchopárek. V době, kdy jsme se znali, jsem navštěvoval taneční kurzy a bylo to mé nejkrásnější životní období, jak už to tak bývá, tedy ta studentská léta. Zavzpomínat na mládí se sluší v každém pokročilejším věku a já bych rád také vyzdvihl taneční kurzy, kam se vypravovaly naše spolužačky i jiné dívky, co jsem dosud osobně neznal.

Oblečení pro studenty mužského pohlaví bylo jednoduché, stačilo mít pánský oblek, bílou košili s motýlkem a bílé rukavičky a bylo vymalováno. Jenže dívky to měly mnohem obtížnější, ono obléknout do společenských šatů mladou studentku, aby jí to slušelo a byla pro své tanečníky atraktivní, není zrovna jednoduché.

Šikovné švadleny si ale s tímto úkolem snadno poradí a mají-li doma šicí stroj, pak už stačí pouze mít v ruce ten správný střih a nakoupit oděvní materiál. Může to být samet, žoržet, šifón nebo tyl, z těchto krásných materiálů lze ušít půvabné princeznovské šaty nejen pro taneční kurzy, ale i budoucí plesy, tedy maturitní ples, reprezentační ples, myslivecký či hasičský ples a další plesové společenské akce.

Obrovskou výhodou šití na míru na vlastním šicím stroji je výhodná cena finálního výrobku. Zatímco luxusní šaty pořídíte v módním salónu za desítky tisíc korun, vámi zhotovené luxusní šaty vás vyjdou jen na pár stovek a můžete jich mít v šatníku třeba deset a podle potřeby je střídat.

Inspiraci k oděvní tvorbě pak můžete čerpat z některých zajímavých modelů na internetu, dají se tam objevit pěkné šaty, bohatě zdobené, tradiční, spíše konzervativní i poněkud odvážné, až vyzývavé a sexy. Zkrátka ušijete si z oděvních látek přesně to, co vám vyhovuje, a přesně namíru podle vašich tělesných proporcí.

Zrovna dnes slavím narozeniny a před dvěma dny je slavil můj slavný spolužák ze strojní průmyslovky, současný trenér fotbalové reprezentace, Jan Suchopárek. V době, kdy jsme se znali, jsem navštěvoval taneční kurzy a bylo to mé nejkrásnější životní období, jak už to tak bývá, tedy ta studentská léta. Zavzpomínat na mládí se sluší v každém pokročilejším věku a já bych rád také vyzdvihl taneční kurzy, kam se vypravovaly naše spolužačky i jiné dívky, co jsem dosud osobně neznal.

Oblečení pro studenty mužského pohlaví bylo jednoduché, stačilo mít pánský oblek, bílou košili s motýlkem a bílé rukavičky a bylo vymalováno. Jenže dívky to měly mnohem obtížnější, ono obléknout do společenských šatů mladou studentku, aby jí to slušelo a byla pro své tanečníky atraktivní, není zrovna jednoduché.

Šikovné švadleny si ale s tímto úkolem snadno poradí a mají-li doma šicí stroj, pak už stačí pouze mít v ruce ten správný střih a nakoupit oděvní materiál. Může to být samet, žoržet, šifón nebo tyl, z těchto krásných materiálů lze ušít půvabné princeznovské šaty nejen pro taneční kurzy, ale i budoucí plesy, tedy maturitní ples, reprezentační ples, myslivecký či hasičský ples a další plesové společenské akce.

Obrovskou výhodou šití na míru na vlastním šicím stroji je výhodná cena finálního výrobku. Zatímco luxusní šaty pořídíte v módním salónu za desítky tisíc korun, vámi zhotovené luxusní šaty vás vyjdou jen na pár stovek a můžete jich mít v šatníku třeba deset a podle potřeby je střídat.

Inspiraci k oděvní tvorbě pak můžete čerpat z některých zajímavých modelů na internetu, dají se tam objevit pěkné šaty, bohatě zdobené, tradiční, spíše konzervativní i poněkud odvážné, až vyzývavé a sexy. Zkrátka ušijete si z oděvních látek přesně to, co vám vyhovuje, a přesně namíru podle vašich tělesných proporcí.

Když jsem odmaturoval, bylo to v úterý devátého června a cítil jsem se jako král. Spadla ze mě veškerá tíha zodpovědnosti za úspěšně složenou maturitní zkoušku a rázem jsem vnímal, že jsem také něčeho v životě konečně dosáhl. Pak sice přišly přijímací zkoušky na vysokou školu, ale to už nebylo tak podstatné. Maturitu jsme oslavili za Kladnem na rozhledně Kožova hora, večírek byl fantastický, je tam totiž opravdu krásně a napadlo mě, že bychom se tu pak mohli znovu setkat, třeba po pěti či deseti letech na abiturientském večírku. Udržovali jsme prakticky všichni spolužáci velmi dobré přátelské vztahy a domnívám se, že jsme byli tak dobrá parta, že by nám většina školních institutů mohla závidět.

Z původních 34 studentů nás odmaturovalo pouze dvacet a v tomto počtu to bylo takové spíše intimní – dvacet studentů je dle mého názoru tak akorát nejen pro studium, ale i pro různé oslavy. Já bych dnes tu oslavu zopakoval znovu na Kožově hoře a donesl bych tam vodní dýmku Havona https://www.shisharium.cz/znacka/havona/. Právě pro takovéto slavnostní příležitosti je to perfektní věc, kterou bychom si tu mohli užít v poklidu, bez stresu a se slavnostním nádechem.

Kouření vodních dýmek je sice zdraví škodlivé, co si budeme namlouvat, ale jestliže to s nimi nepřeháníte a máte je k dispozici jako rituál, pak si myslím, že je to naprosto v pořádku. Indiáni také kouří dýmky míru jen na slavnostech a při nějakých důležitých setkáních a abiturientský večírek je přece také důležité setkání, kdy si kamarádi vyměňují své životní zážitky a zkušenosti a u dýmky si mohou užít nevšední atmosféru, kterou nikdo nezažije s pouhou zapálenou cigaretou.

Vodní dýmky se kouří pro radost ze života, při posezení v kruhu, třeba na podlaze na čalouněných polštářcích položených na centrální koberec, jak tomu někdy bývá v čajovnách či některých klubech.

Když jsem odmaturoval, bylo to v úterý devátého června a cítil jsem se jako král. Spadla ze mě veškerá tíha zodpovědnosti za úspěšně složenou maturitní zkoušku a rázem jsem vnímal, že jsem také něčeho v životě konečně dosáhl. Pak sice přišly přijímací zkoušky na vysokou školu, ale to už nebylo tak podstatné. Maturitu jsme oslavili za Kladnem na rozhledně Kožova hora, večírek byl fantastický, je tam totiž opravdu krásně a napadlo mě, že bychom se tu pak mohli znovu setkat, třeba po pěti či deseti letech na abiturientském večírku. Udržovali jsme prakticky všichni spolužáci velmi dobré přátelské vztahy a domnívám se, že jsme byli tak dobrá parta, že by nám většina školních institutů mohla závidět.

Z původních 34 studentů nás odmaturovalo pouze dvacet a v tomto počtu to bylo takové spíše intimní – dvacet studentů je dle mého názoru tak akorát nejen pro studium, ale i pro různé oslavy. Já bych dnes tu oslavu zopakoval znovu na Kožově hoře a donesl bych tam vodní dýmku Havona https://www.shisharium.cz/znacka/havona/. Právě pro takovéto slavnostní příležitosti je to perfektní věc, kterou bychom si tu mohli užít v poklidu, bez stresu a se slavnostním nádechem.

Kouření vodních dýmek je sice zdraví škodlivé, co si budeme namlouvat, ale jestliže to s nimi nepřeháníte a máte je k dispozici jako rituál, pak si myslím, že je to naprosto v pořádku. Indiáni také kouří dýmky míru jen na slavnostech a při nějakých důležitých setkáních a abiturientský večírek je přece také důležité setkání, kdy si kamarádi vyměňují své životní zážitky a zkušenosti a u dýmky si mohou užít nevšední atmosféru, kterou nikdo nezažije s pouhou zapálenou cigaretou.

Vodní dýmky se kouří pro radost ze života, při posezení v kruhu, třeba na podlaze na čalouněných polštářcích položených na centrální koberec, jak tomu někdy bývá v čajovnách či některých klubech.

Cesta ven z chudoby je podle vlády právě turismus. Súdán tak v posledních letech pracuje na tom, aby sem nalákal hlavně dobrodruhy z Ameriky a Evropy, a to právě proto, že zde se setkáte s divočinou a exotikou, která není jenom naoko, nejde jenom o předstírání pro cizince.
Domorodé obyvatelstvo má spoustu zvláštních zvyků.

Žijí většinou v poušti a živí se pastevectvím a zemědělstvím. Žijí stejně jako jejich předkové, a to už několik stovek let. Jsou velice přátelští, ale vzhledem k tomu, jaká chudoba zde panuje, není radno přijímat od obyvatelstva více než čaj – přece jenom se jedná o zemi třetího světa, kde se na hygienu tolik nedbá.
–          Vaří i jí se zde rukama, a to většinou od písku
–          Země je velmi chudá, většinou dostanete placky z pšenice, které jsou bez chuti
Ovšem neměli byste odmítnout, když vám něco přímo nabízejí, mohli by si to vyložit jako urážku

Metropole Chartúm

Hlavní město je typicky Africké. Nachází se zde mnoho památek a také architektonicky zajímavých svatyní, které jednoznačně stojí za to vidět. Nedaleko hlavního města leží posvátná hora z červeného pískovsce Jebel Barkal, která se nachází v Núbijské pouště. I zde nalezneme mnoho paláců a jiných památek, které zde vystavěli tzv. černí faraonové.
Súdán leží z největší části v Núbijské poušti, která je ale žulová. Najdete tady tak čedičové vyhaslé sopky a také žluté žulové území, na kterém nic neroste. Po období dešťů, které končí v říjnu, se země zaplaví bahnem.

Apedemak

–          Tento chrám se nachází v jedné z oáz podél pobřeží řeky Nil, která se vine nehostinnou krajinou Súdánu
–          V této oáze se nachází město Naga, právě zde najdete další památky tzv. černých faraonů

Na venkově jsou lidé přátelští

Ačkoli vám nebudou rozumět, většinou vás přimějí, abyste s nimi strávili den a nejlépe i jednu noc. Nemusíte se ničeho bát, obyvatelé jsou velmi vstřícní, a i když se nedorozumíte, budete se cítit vítaní. Pokud si přejete zažít skutečnou tvář Súdánu, určitě se vydejte i do vnitrozemí, nejlépe však s průvodcem. V Núbijské poušti je velice snadné se ztratit.