Jaká je ideální teplota v místnosti
Obecně převládá názor odborné veřejnosti, že pro pobyt uvnitř bytu by měla po celý rok teplota kolísat pouze v rozsahu od 18 do 23 stupňů Celsia. Pětistupňové rozmezí je však poměrně široké a velmi záleží na tom, zda se uvnitř bytu více pohybujeme, jak moc jsme oblečeni, zda preferujeme chůzi naboso bez ponožek, zda je topení umístěno v podlaze či nikoli, zda pravidelně cvičíme, anebo spíše sedíme a odpočíváme. Pro lidský organismus je ovšem teplota nad 23 stupňů zátěží, tehdy musí sahat do svých rezerv, aby udržel stabilní tělesnou teplotu na hodnotě 36,5 stupně. Stejně tak je problematické pobývat v místnosti příliš chladné, již 16 stupňů snižuje při delším sezení prokrvení periferií těla (prstů rukou a nohou, ušních boltců a nosu) a působí značným diskomfortem.
V kancelářích je dokonce teplota místnosti dána legislativně, musí odpovídat po celý rok hodnotě od 20 do 27 stupňů a za optimum se považuje rozsah od 21 do 23 stupňů Celsia. A naopak uzavřené prostory, kde lidé při práci vynakládají značnou fyzickou námahu, mají povolený rozsah teplot od plus 10 do plus 20 stupňů.
Klimatizace má význam po celý rok
Správně konstruované klimatizační jednotky https://elmontech.cz/klimatizace/ včetně optimálně zajištěného větrání zvyšují životní komfort značnou měrou. Nemají význam pouze v létě, kdy je ideální teplotní hranice překračována téměř každý den, ale i v tzv. teplotním mezidobí, kdy je na vytápění obytných prostor příliš brzy, ale zároveň již teplota v místnosti klesá pod snesitelnou úroveň. Bývá to nejčastěji v dubnu a v říjnu a právě v tyto dny může klimatizace pobyt výrazně zpříjemnit.
Rozdíl teplot venku a uvnitř
Klimatizace přináší řadu výhod, ale jedno významné úskalí přece jen skýtá. Není to sice způsobeno samotnou technologií, ale jejím nerozumným využíváním. Měli bychom totiž dbát na to, aby v letním období nepřesáhl rozdíl teplot mezi venkovním prostředím a ochlazovaným vzduchem v místnosti pět stupňů Celsia. Prudký přechod z vyšších teplot do nižších nebo naopak může způsobit tzv. teplotní šok, což má neblahý vliv především na krevní oběh, činnost srdce a mozku. U citlivých jedinců může dojít i ke kolapsovým stavům.